Energetické trhy letos nezažívají letní klid. Pod tlakem je ropa, paliva i elektrické sítě

Léto bývá na energetických trzích spojováno s nižší aktivitou. V roce 2026 však geopolitické konflikty, omezená přeprava přes Hormuzský průliv a nízké zásoby paliv vytvářejí přesně opačné prostředí. Největším rizikem přitom nemusí být samotná cena ropy, ale nedostatek kapacit pro její zpracování.

Napětí na Blízkém východě opět omezuje provoz jedné z nejdůležitějších energetických tras světa. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem se propadl z téměř 50 denně před vypuknutím konfliktu na pouhé jednotky. Cena ropy Brent v reakci vystoupala nad 90 dolarů za barel, nejvýše za více než měsíc.

Další komplikací jsou útoky v oblasti Černého moře. Provoz exportního terminálu Caspian Pipeline Consortium u Novorossijsku byl přerušen po útocích na dva tankery. Přes tento terminál přitom proudí většina ropného exportu Kazachstánu, který dosahuje přibližně dvou milionů barelů denně.

Větší problém než ropa představují rafinerie

Přestože se pozornost investorů soustředí především na cenu ropy, stále větší napětí je patrné na trhu s benzinem, naftou a dalšími ropnými produkty. Globální rafinérský systém je oslabený výpadky provozů na Blízkém východě, omezením čínské produkce i pokračujícími útoky na ruskou infrastrukturu.

Ve druhém čtvrtletí se světová produkce rafinerií meziročně snížila přibližně o pět milionů barelů denně. Zásoby benzinu a nafty se pohybují poblíž několikaletých minim a marže rafinerií vystoupaly na mimořádné úrovně. Americká rafinérská marže se přiblížila 70 dolarům za barel, zatímco evropská marže na výrobu nafty dosáhla přibližně 65 dolarů.

Spojené státy v první polovině roku částečně nahrazovaly výpadky ostatních regionů zvýšeným exportem ropy a paliv. Jejich možnosti se však zmenšují. Americké zásoby ropy včetně strategických rezerv se propadly na nejnižší úroveň od roku 1984 a zásoby benzinu jsou na nejslabší sezonní úrovni od roku 2012.

Riziko vyšších cen pro firmy i domácnosti

Pro spotřebitele není rozhodující pouze cena samotné surové ropy, ale především dostupnost benzinu, nafty, leteckého paliva a dalších produktů. Pokud se rafinérské kapacity rychle neobnoví, mohou ceny paliv růst i v situaci, kdy se cena ropy stabilizuje nebo mírně klesne.

Problém umocňuje letní vrchol poptávky po pohonných hmotách a leteckém palivu. Běžně se v tomto období zároveň doplňují zásoby nafty před zimou. Současné výpadky tak mohou ovlivnit nejen letní dopravu, ale také připravenost trhu na příští topnou sezonu.

Napětí se navíc netýká pouze fosilních paliv. Americké elektrické sítě čelí rostoucímu přetížení, které zvyšuje ceny elektřiny, oddaluje připojování nových výrobních zdrojů a zhoršuje spolehlivost dodávek. Energetická krize se tak stále více přesouvá od otázky dostupnosti zdrojů k otázce, zda je existující infrastruktura dokáže dopravit a zpracovat tam, kde jsou potřeba.

Letošní léto proto nebude pro energetické trhy obdobím klidu. Vývoj cen bude záviset nejen na dalším průběhu konfliktů a provozu Hormuzského průlivu, ale také na rychlosti obnovy rafinerií, stavu zásob a schopnosti elektrických sítí zvládat rostoucí zatížení.