Zlatovlasý scénář a čínsko-americké napínání svalů

Americké akciové trhy si ještě donedávna psaly vlastní příběh – příběh o stabilitě, kterou nic nemůže narušit. Indexy přepisovaly rekordy, investoři věřili v takzvaný zlatovlasý scénář: v ekonomiku dost silnou na to, aby rostla, a zároveň dost mírnou, aby Fed mohl začít uvolňovat měnovou politiku. Kombinace technologického boomu kolem umělé inteligence, nižších daní a měkčí regulace vytvářela obraz růstu bez rizika.

Ani vládní shutdown, který už se stal druhým nejdelším v historii, nezpůsobil zásadní nervozitu. Americká ekonomika totiž i přes politickou paralýzu zůstává v solidní kondici – nezaměstnanost se drží nízko, spotřebitelé utrácejí, firmy vykazují zisky.Pod povrchem se ale hromadí trhliny, které připomínají, že ani zlatovlasé scénáře netrvají věčně.

Zásadní zlom přinesla minulý týden hrozba prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy od listopadu uvalí dodatečné 100% clo na čínské dovozy. Trhy zareagovaly okamžitě: dolar posílil, akciové indexy se propadly a investoři začali stahovat kapitál z rizikových aktiv. Trumpova rétorika je tentokrát tvrdší než v minulosti – prezentuje ji jako obranu amerických pracovních míst, ale ve skutečnosti jde o přímou odpověď na čínská omezení vývozu vzácných zemin.

Tyto kovy – nepostradatelné pro výrobu čipů, elektroniky a zbrojních systémů – se staly novou zbraní v obchodní diplomacii. Peking navíc přilil olej do ohně, když zakázal svým podnikům obchodovat s americkými pobočkami jihokorejské loděnice Hanwha Ocean, údajně kvůli spolupráci s Washingtonem proti čínskému námořnímu sektoru. Na trzích se tak znovu objevila obava, že geopolitika může zlomit příběh o měkkém přistání, který investoři po měsících růstu tak ochotně přijali.

Trump navíc kritizoval Peking i za to, že přestal nakupovat americkou sóju a místo ní zvýšil dovoz z Argentiny. V jeho očích jde o další „nepřátelský krok“. Odpovědí mohou být nová cla nebo omezení vývozu potravinářských produktů, což by znovu zasáhlo farmáře – jeho tradiční voličskou základnu.

Napětí mezi USA a Čínou zasáhlo i komoditní trhy. Cena zlata se propadla o více než šest procent, což je největší pokles za posledních dvanáct let. Stříbro oslabilo o téměř devět procent. Po měsících, kdy se drahé kovy staly symbolem ochrany proti nejistotě, investoři náhle přehodnocují své pozice. Dolar, posílený útěkem ke „cashi“, zvedl výnosy amerických dluhopisů – a s nimi klesl apetit po zlatě.

Pád drahých kovů ale neznamená konec obav. Naopak – je známkou toho, že investoři už nevsázejí na jeden scénář. Zatímco část trhu sází na návrat klidu po deeskalaci obchodního napětí, jiní upozorňují, že trh je přehřátý a extrémně koncentrovaný. Desítka největších technologických firem dnes tvoří přes 35 % hodnoty indexu S&P 500. Taková koncentrace bývá křehká – dokud se nedaří jednomu z gigantů, nedaří se nikomu.

Přesto zatím nepanuje panika. Základní ekonomické ukazatele USA jsou nadále silné a pravděpodobnost recese klesá, přestože se očekává zpomalení růstu.Plnohodnotná obchodní válka by zasáhla obě ekonomiky – americkou i čínskou – a tím i globální trhy. Ani jedna ze stran si to nemůže dovolit. Washington si uvědomuje, že nová vlna cel by mohla srazit růst a poslat ekonomiku do recese v předvolebním roce.Peking zase potřebuje soustředit síly na oživení domácí poptávky a stabilizaci realitního sektoru.

Analytici proto očekávají, že po několika týdnech napětí přijde deeskalace a diplomatické zklidnění. Trhy by tak mohly znovu nabrat dech – zvlášť pokud nadcházející výsledková sezóna firem za třetí čtvrtletí překoná očekávání. Historie navíc ukazuje, že čtvrtý rok býčího trhu bývá stabilní, pokud nepřijde zásadní šok.

Současná situace tak působí jako přestávka mezi dvěma pohyby. Na jedné straně přetrvává víra v technologický boom, měkké přistání a silný dolar. Na druhé straně je stín rostoucího dluhu, napjaté geopolitiky a nervózních trhů.

Zatím se zdá, že svět si na tuto nejistotu zvykl. Ale právě to z něj dělá prostředí, kde se korekce může zrodit z naprostého klidu. Protože i zlatovlasé příběhy jednou přestanou být o rovnováze — a začnou být o tom, kdo ji ztratí první.