Evropa hledá vlastní platební systém

Evropa se snaží snížit svou závislost na amerických platebních gigantech, jako jsou Visa a Mastercard. Podle Reuters dnes americké firmy zpracovávají téměř dvě třetiny karetních plateb v eurozóně, což se po pandemii a rychlém růstu bezhotovostních plateb stalo strategickým problémem. Evropská centrální banka proto prosazuje digitální euro, které by mělo vytvořit jednotnou evropskou platební infrastrukturu a posílit finanční suverenitu regionu.

Projekt ale naráží na odpor části bankovního sektoru. Banky se obávají, že digitální euro může odčerpat část vkladů z komerčních bank do peněženek garantovaných ECB. Zároveň by plánované omezení poplatků obchodníkům mohlo podle výpočtů Reuters připravit soukromý platební systém až o 8–9 miliard eur ročně. To vysvětluje, proč se celý projekt posouvá pomaleji, než by si evropští politici přáli.

Vedle digitálního eura proto vznikají i soukromé evropské alternativy. Národní systémy jako španělský Bizum nebo italský Bancomat se snaží více propojit své sítě a rozšířit platby i směrem k obchodníkům. Problémem ale zůstává fragmentace. Evropa má řadu dílčích řešení, ale stále nemá skutečně jednotnou konkurenci pro americké karetní společnosti.

Celý spor tak ukazuje širší evropské dilema. EU chce větší strategickou autonomii v platbách, technologiích i finanční infrastruktuře, zároveň ale musí najít model, který nebude ničit příjmy bank a platebních firem. Pokud se digitální euro a soukromé platební systémy nepodaří sladit, může Evropa dál zůstávat závislá na amerických hráčích právě v oblasti, která je pro moderní ekonomiku stále důležitější.