Zlato čelí tlaku vysokých výnosů, podporují ho centrální banky

Cena zlata se nachází v období zvýšené volatility. Vyšší americké úrokové sazby, rostoucí reálné výnosy dluhopisů a silnější dolar vytvářejí tlak na pokles. Proti nim stojí obnovený zájem investičních fondů, pokračující nákupy centrálních bank a geopolitická nejistota.

Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu vzrostl mezi 8. a 14. zářím přibližně ze 4,80 na 4,97 procenta. Reálný výnos protiinflačního dluhopisu se současně zvýšil z 2,43 na 2,60 procenta. Investoři tak mohou získat vyšší skutečný výnos z dluhopisů, což snižuje atraktivitu zlata, které samo žádný úrok nenabízí.

Silnější dolar zároveň zdražuje zlato zahraničním kupujícím. Přestože kurzový vývoj čínským odběratelům část dolarového růstu ceny kompenzoval, odběry ze Šanghajské burzy zlata v srpnu meziměsíčně klesly o 22 procent na 62 tun. Vysoké ceny tak nadále omezují především fyzickou poptávku a prodej šperků.

Nabídka zlata zůstává relativně stabilní. Ve druhém čtvrtletí dosáhla přibližně 1 269 tun, přičemž těžba meziročně vzrostla o 2 procenta a objem recyklace klesl o 6 procent. Současné cenové pohyby proto nevycházejí primárně z nedostatku nově vytěženého kovu, ale ze změn investiční poptávky.

Fondy kryté zlatem v srpnu přidaly 121 tun a jejich celkové zásoby dosáhly rekordních 4 189 tun. Významným zdrojem poptávky zůstávají také centrální banky. Jejich čisté nákupy ve druhém čtvrtletí činily přibližně 289 tun a samotná Čína v srpnu rozšířila své rezervy o 20,2 tuny.

Další vývoj bude záviset především na americké měnové politice, reálných výnosech a pokračování investičních toků. Geopolitické napětí nemusí cenu zlata automaticky podpořit. Případný růst cen ropy může zvýšit inflační obavy, očekávání přísnější politiky centrálních bank a výnosy dluhopisů. Pokud však nákupy fondů a centrálních bank zůstanou silné, mohou tento tlak alespoň částečně vyrovnat.