Silná data z trhu práce komplikují červnové snížení sazeb

Poslední data z amerického trhu práce výrazně zkomplikovala scénář rychlého pokračování snižování úrokových sazeb v USA, který měl nastat buďto již v březnu nebo v červnu. Ekonomika totiž překvapivě vytvořila 130 tisíc nových pracovních míst a míra nezaměstnanosti klesla na 4,3 %, což trhy interpretovaly jako potvrzení, že ochlazení trhu práce není tak výrazné, jak se ještě na konci loňského roku obávaly.

Pravděpodobnost snížení sazeb již na červnovém zasedání Fedu se podle tržních odhadů snížila pod 50 %, přičemž centrální banka už na posledním zasedání signalizovala, že preferuje vyčkávací přístup. Silnější čísla přicházejí po sérii tří snížení sazeb na konci roku 2025, která měla reagovat na obavy ze zpomalující ekonomiky a rostoucí nezaměstnanosti. Aktuální data však tento narativ oslabují.

Někteří představitelé Fedu zdůrazňují, že restriktivní nastavení měnové politiky je stále potřeba k dalšímu tlumení inflace, zatímco část ekonomů upozorňuje, že lednová čísla mohou být revidována směrem dolů a že tvorba pracovních míst je koncentrována pouze do několika sektorů, zejména zdravotnictví. Revize loňských dat navíc ukazují, že průměrné tempo růstu zaměstnanosti bylo slabší, než se původně uvádělo.

Z politického pohledu data zvyšují napětí mezi Bílým domem a americkou centrální bankou. Prezident Trump pokračuje v tlaku na rychlejší snižování sazeb a argumentuje potřebou podpory růstu, zatímco část ekonomických poradců poukazuje na potenciální pozitivní nabídkový šok z rozvoje umělé inteligence. Fed se tak ocitá mezi dvěma riziky: příliš rychlé uvolnění by mohlo znovu rozdmýchat inflační tlaky, přílišná opatrnost by naopak mohla zbrzdit investice a tržní sentiment.