Pšeničný paradox: Úroda roste, zájem klesá

Pšeničné futures se v polovině července propadly na dvoutýdenní minimum v reakci na příznivé podmínky pro sklizeň ve Spojených státech a zároveň slabou globální poptávku. Kombinace zrychlující sklizně a stagnujícího exportního zájmu vytváří tlak na ceny, které se aktuálně pohybují v pásmu kolem 520 centů za bušl. Podle údajů amerického ministerstva zemědělství je 54 % porostů jarní pšenice hodnoceno jako ve stavu „good to excellent“, což představuje zlepšení oproti předchozím týdnům. Zároveň již bylo sklizeno přibližně 63 % ozimé pšenice – v souladu s očekáváním analytiků.

Nízký exportní zájem je však v tuto chvíli hlavním omezujícím faktorem pro růst ceny. Jak uvádějí analytici ze společnosti Hightower Report, slabá globální poptávka spolu s vyššími cenami americké pšenice snižují konkurenceschopnost USA na mezinárodním trhu. Trh proto musí ustoupit, aby znovu oživil vývoz. „Tato situace ztěžuje udržení jakéhokoliv odrazu od dna,“ poznamenali analytici v komentáři.

Graf vývoje nejaktivnějšího pšeničného futures kontraktu za poslední měsíce potvrzuje tento trend: po červnových výkyvech směrem vzhůru následoval opětovný pokles pod klíčovou hladinu 540 centů za bušl, přičemž poslední vývoj směřuje blíže k hranici 500 centů.

Zájem o americkou pšenici však přetrvává v některých regionech. Jordánsko právě vypsalo nový tendr na dodávku 120 tisíc tun pšenice pro říjen a listopad s termínem uzávěrky 22. července. Zajímavostí je, že země zároveň zrušila předchozí tendr, což může naznačovat citlivost na cenové podmínky na trhu. Jordánsko není jediným státem, který zvažuje navýšení dovozů – podle doporučených zpráv zvažuje podobný krok i Maroko nebo Alžírsko, přičemž konkurence na dodavatelském trhu zůstává vysoká a nabídky se pravděpodobně budou odvíjet od cenové flexibility.

Výhled pro pšenici tak zůstává zatím opatrně negativní. Pokud nedojde k zhoršení počasí v hlavních produkčních oblastech USA nebo k náhlému oživení světové poptávky, ceny se pravděpodobně budou pohybovat v nižším pásmu. Aktuální dynamika nahrává spíše exportním konkurentům USA, například Rusku, Francii či Kanadě, kde se očekává růst produkce a tlak na exportní trhy.