Plyn v kleštích: Americká cla, egyptské zpoždění a evropská zelená transformace

Trh se zemním plynem vstupuje do druhé poloviny roku 2025 v silně geopoliticky podmíněném prostředí. V Evropě sledujeme mírný pokles cen – referenční futures se aktuálně pohybují kolem 35 eur za megawatthodinu. Tento pohyb dolů je reakcí na verbální eskalaci ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil zavedením „tvrdých cel“ na ruské suroviny, pokud Rusko do 50 dnů neuzavře dohodu o ukončení bojů na Ukrajině. Podle Bílého domu by tato opatření mohla být uplatněna formou sekundárních sankcí nebo přímých tarifů a namířena nejen na Rusko, ale také na jeho odběratele – například Indii a Čínu.

Ačkoliv trh v tuto chvíli nevnímá Trumpovu hrozbu jako bezprostřední překážku pro ruský vývoz, možný dopad na globální toky energií by mohl být významný. Pro Evropu by jakékoli omezení dostupnosti dodávek představovalo komplikaci v přípravách na zimu, zvláště ve snaze naplnit zásobníky včas. Hrozba zpřísnění energetických toků tak visí ve vzduchu a bude pravděpodobně ovlivňovat cenová očekávání i rozhodování odběratelů v následujících týdnech.

Na straně dodávek pak pozornost směřuje do severní Afriky. Egypt dočasně odkládá některé dodávky LNG, protože jeho nové dovozní terminály ještě nejsou v provozu. Podle informací z trhu se menší počet nákladů, které měly dorazit v červenci, přesouvá na srpen. Zpoždění by však nemělo být výrazné ani systémové. Egypt se v posledních měsících proměnil v jednoho z největších dovozců LNG na Blízkém východě, a to kvůli úbytku domácí produkce a rostoucí poptávce. V červnu egyptská státní plynárenská společnost EGAS podepsala smlouvy s velkými světovými dodavateli včetně Saudi Aramco, Trafigura a Vitolu. Kontrakty mají začít platit již od července a mohou trvat až 2,5 roku.

Přestože nové importní kapacity zatím nejsou spuštěny, dodávky plynu do Egypta probíhají díky dočasnému řešení – využití plovoucího dovozního terminálu (floating storage regasification unit) Hoegh Galleon, který zajišťuje plynulý příjem komodity i během špičky letní poptávky.

V Bruselu mezitím Evropská komise pokračuje v definici technologických rámců pro odstraňování CO₂ z atmosféry, které budou moci čerpat veřejné podpory a být zahrnuty do systému emisních povolenek EU ETS. Patří mezi ně technologie jako Direct Air Capture, bioenergetické zachycování CO₂ a pyrolýza biomasy (biochar). Tyto tzv. permanentní řešení by měla posílit dlouhodobou dekarbonizaci evropské energetiky. Kritici nicméně upozorňují, že nadměrná důvěra v negativní emise může odvádět pozornost od snížení emisí v nejznečišťujících sektorech – jako je právě plynárenství.