Návrat inflace: Hormuzský průliv a nevídaná poptávka

Inflace se do světové ekonomiky začíná vracet především kvůli kombinaci drahých energií po omezení provozu v Hormuzském průlivu a bezprecedentní poptávce hyperscalerů po čipech, serverech, elektřině a dalších komponentech pro AI infrastrukturu.

Tyto dva faktory postupně vytvářejí nový nákladový tlak napříč globální ekonomikou. Potvrdila to i nedávná data z Číny, USA — čínská výrobní inflace PPI vyskočila na 2,8 %, čímž se země definitivně dostala z deflačního prostředí, zatímco americká CPI inflace vzrostla na 3,8 % a výrobní inflace PPI dokonce na 6 %.

Inflace už přitom není tažena pouze energiemi, ale stále více se propisuje i do služeb, bydlení a širších výrobních nákladů. Trhy tak začínají znovu řešit riziko stagflace, tedy prostředí slabšího ekonomického růstu při současně vyšší a strukturálně odolnější inflaci.

Musíme si zároveň přiznat, že do současné situace jdou velké ekonomiky ještě zadluženější než kdy dřív a centrální banky se mohou důvodně obávat, že tradiční léčba vyššími úrokovými sazbami by je uvrhla do velmi složité situace opravdu nákladné obsluhy dluhu. Dobře to ilustrují vyšší a vyšší výnosy na 30letých dluhopisech Británie (nejvyšší od roku 1998), které mají dokonce nešťastné inflační doložky.