Newsletter 14. 10. 2025

Newsletter 14102025.pdf

Stáhnout PDF • 1.83MB

Komentář analytika

Zlato zůstává symbolem stability v době, kdy trhy ztrácejí orientaci. Cena kovu se vyšplhala na nová historická maxima a od začátku roku vzrostla o více než 50 %. Jde o nejlepší výkon od 70. let – období, kdy se svět potýkal s ropnými šoky a vysokou inflací. Dnes je sice inflace pod kontrolou, ale rizika se přesunula jinam: k fiskální nestabilitě USA, geopolitickému napětí a slábnoucí důvěře v nezávislost centrálních bank. Tržní bouře se sice zatím nekoná, ale pod povrchem to vře. Prohlubující se rozpočtová krize a pokračující vládní „shutdown“ ve Spojených státech přiměly investory znovu přehodnotit rizika veřejného zadlužení. 

V kombinaci s očekáváním, že Fed v příštích měsících přistoupí ke snižování sazeb, se tak rozjela další vlna přesunu kapitálu do defenzivních aktiv. Zlato z této situace těží naplno. Roste zájem nejen ze strany institucionálních investorů, ale také mezi drobnými střadateli. Podle agentury Bloomberg přibylo během září do zlatých ETF fondů více než 100 tun kovu – nejvíce za poslední tři roky. Tento trend naznačuje, že zlato znovu získává pozici „měny poslední důvěry“, kterou investoři využívají jako pojistku proti systémovým otřesům. 

Na růst ceny mají vliv i dlouhodobější faktory: přetrvávající napětí mezi NATO a Ruskem, nejistota kolem budoucího vývoje v Asii a obavy z politických zásahů do měnové politiky v USA.

Zlato trhá rekordy, stříbro následuje. Napětí mezi USA a Čínou znovu roste

Cena zlata v pondělí vystřelila na historické maximum 4 078 dolarů za unci. Důvodem je návrat obchodního napětí mezi Spojenými státy a Čínou a zároveň očekávání, že americká centrální banka brzy přistoupí ke snižování úrokových sazeb. Zlato, tradiční bezpečný přístav investorů v časech nejistoty, tak posílilo o 1,5 % na 4 067 dolarů za unci. Ještě výrazněji reagovalo stříbro, které se vyšplhalo na rekordních 51,70 dolaru.

Hliník na vzestupu

Hliník na vzestupu: nový „strategický kov“ energetické transformace.

Zatímco pozornost investorů směřuje ke zlatu, tichým vítězem posledních týdnů se stává hliník. Jeho cena stabilně roste díky rostoucí poptávce po elektromobilech, lehkých konstrukčních materiálech a bateriových systémech. Produkce hliníku je však energeticky velmi náročná a v řadě regionů už naráží na limity — což může vést k napětí v dodávkách. Analytici upozorňují, že hliník by se mohl stát „novou mědí“ – tedy klíčovým kovem dekarbonizační éry.

Ropa mírní tempo

Ceny ropy po několika týdnech růstu zkorigovaly směrem dolů. Důvodem je částečné uklidnění situace na Blízkém východě, kde Izrael a Hamás oznámili plánované příměří. Cena severomořské ropy Brent klesla přibližně o půl procenta, americká WTI oslabila podobně. Investoři tak z trhu částečně vymazali tzv. „rizikovou prémii“, která se do cen promítala od začátku eskalace konfliktu. Trh nyní sleduje i vývoj poptávky v Číně, která zůstává klíčovým hráčem světové energetiky.

Evropské akcie oslabují, banky táhnou trhy dolů

Evropské indexy se po sérii růstů dostaly pod tlak. Panevropský STOXX 600 oslabil o 0,3 %, zejména kvůli propadu bankovního sektoru. HSBC oznámila plán privatizace své hongkongské dceřiné banky Hang Seng, což vyvolalo obavy z regulatorních dopadů i dopadů na kapitálové toky. Na trzích se tak opět zvýšila volatilita, zatímco investoři sledují vývoj sazeb ECB a kondici evropských finančních institucí.

FOREX

Japonský jen se propadl na nová minima vůči dolaru i euru, což donutilo tamní ministerstvo financí veřejně varovat před „nepořádnými pohyby“ a naznačit možnost intervence. Indická rupie se naopak držela nezvykle stabilně – podle obchodníků díky skrytým zásahům centrální banky (RBI), která brání hranici ₹88,80/USD.

Na globální úrovni varoval MMF před zvýšenými riziky likvidity na trhu s derivátovými pozicemi v objemu přes 9,6 bilionu USD. Dollar index (DX) se drží okolo hodnoty 99 bodů, i přes rostoucí obavy z fiskální politiky USA a nových obchodních napětí s EU.

Americký „shutdown“ podkopává důvěru investorů

Pokračující rozpočtová paralýza ve Spojených státech už začíná doléhat i na akciové trhy. S&P 500 se nachází na cestě k nejhoršímu výkonu během vládního shutdownu od roku 1990. Investoři nemají jistotu ohledně načasování snížení sazeb Fedu, zatímco zpomalení přístupu k ekonomickým datům ztěžuje odhad dalšího vývoje. Trhy tak vstupují do výsledkové sezóny s nezvykle vysokou mírou nervozity.

Wall Street ztrácí dech po oznámení nových cel na Čínu

Americké akciové trhy zažily nejhorší den od dubna poté, co prezident Donald Trump oznámil 100% cla na čínské dovozy. Index S&P 500 klesl o 2,7 %, Nasdaq o 3,6 %. Investoři se obávají dopadů na korporátní zisky i globální dodavatelské řetězce, přičemž nejvíce utrpěly technologické tituly. Napětí mezi USA a Čínou tak znovu vrací do hry scénář zpomalení světového obchodu.