Dot-com bublina po 25 letech: historie, která se neptá jestli, ale kdy

Dějiny se neopakují doslova, jen se rýmují. A právě teď je jejich ozvěna slyšet z burzovních parketů. Americké akciové trhy míří do astronomických výšin, jako by gravitace přestala platit. Komentátor Nis Kaissar proto klade znepokojivou otázku: nejsme náhodou svědky zrychleného déjà vu — návratu do éry dot-com bubliny z přelomu tisíciletí?

Tehdy, mezi lety 1995 a 2000, se zrodila euforie jménem internet. Stačilo, aby firma měla v názvu „.com“, a investoři jí házeli miliardy. Reálné zisky? Nepodstatné. Stačil příslib budoucnosti. Jenže budoucnost se ukázala být dražší, než si kdo dokázal spočítat.Když bublina praskla, z burzy zmizelo přes pět bilionů dolarů a sny o „nové ekonomice“ se změnily v prach.

Dnes jsou kulisy jiné, ale melodie povědomá. Umělá inteligence, zelená energie, kvantové výpočty – noví hrdinové starého příběhu. Akciové indexy lámou rekordy, S&P 500 roste tempem, které připomíná začátek legendy. Jenže rozdíl je zásadní: tehdy firmy slibovaly, dnes opravdu vydělávají. Zhruba 95 % společností z indexu S&P 500 má v příštím roce zvýšit zisk. To není iluze, to je účetní realita.

Podle teorie Strauss–Howeových generačních cyklů se dějiny pohybují v rytmu lidské paměti – přibližně každých 80 až 100 let se opakují vzorce vzestupu, přehřátí a pádu. Každá éra si znovu prochází svým optimismem, přehnaným očekáváním i vystřízlivěním.Možná proto trhy dnes znovu testují hranice růstu – ne ze zapomnění, ale z přirozené lidské potřeby zkoušet, kam až se dá dojít.

Zatím však vše nasvědčuje tomu, že současný růst není bublinou, ale odrazem silné ekonomiky a reálných firemních výsledků. Možná tedy nejde o opakování roku 2000, ale o jeho zrcadlový odraz – tentokrát s lepším scénářem.

Historie se možná opakuje, ale její verze 2.0 má zatím zdravější kód.