top of page

Dot-com bublina po 25 letech: historie, která se neptá jestli, ale kdy

  • Obrázek autora: Adéla Wojnarová
    Adéla Wojnarová
  • 14. 10. 2025
  • Minut čtení: 1

Dějiny se neopakují doslova, jen se rýmují. A právě teď je jejich ozvěna slyšet z burzovních parketů. Americké akciové trhy míří do astronomických výšin, jako by gravitace přestala platit. Komentátor Nis Kaissar proto klade znepokojivou otázku: nejsme náhodou svědky zrychleného déjà vu — návratu do éry dot-com bubliny z přelomu tisíciletí?



Tehdy, mezi lety 1995 a 2000, se zrodila euforie jménem internet. Stačilo, aby firma měla v názvu „.com“, a investoři jí házeli miliardy. Reálné zisky? Nepodstatné. Stačil příslib budoucnosti. Jenže budoucnost se ukázala být dražší, než si kdo dokázal spočítat.Když bublina praskla, z burzy zmizelo přes pět bilionů dolarů a sny o „nové ekonomice“ se změnily v prach.


Dnes jsou kulisy jiné, ale melodie povědomá. Umělá inteligence, zelená energie, kvantové výpočty – noví hrdinové starého příběhu. Akciové indexy lámou rekordy, S&P 500 roste tempem, které připomíná začátek legendy. Jenže rozdíl je zásadní: tehdy firmy slibovaly, dnes opravdu vydělávají. Zhruba 95 % společností z indexu S&P 500 má v příštím roce zvýšit zisk. To není iluze, to je účetní realita.


Podle teorie Strauss–Howeových generačních cyklů se dějiny pohybují v rytmu lidské paměti – přibližně každých 80 až 100 let se opakují vzorce vzestupu, přehřátí a pádu. Každá éra si znovu prochází svým optimismem, přehnaným očekáváním i vystřízlivěním.Možná proto trhy dnes znovu testují hranice růstu – ne ze zapomnění, ale z přirozené lidské potřeby zkoušet, kam až se dá dojít.


Zatím však vše nasvědčuje tomu, že současný růst není bublinou, ale odrazem silné ekonomiky a reálných firemních výsledků. Možná tedy nejde o opakování roku 2000, ale o jeho zrcadlový odraz – tentokrát s lepším scénářem.


Historie se možná opakuje, ale její verze 2.0 má zatím zdravější kód.

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
Evropa hledá vlastní platební systém

Evropa se snaží snížit svou závislost na amerických platebních gigantech, jako jsou Visa a Mastercard. Podle Reuters dnes americké firmy zpracovávají téměř dvě třetiny karetních plateb v eurozóně, což

 
 
 

Komentáře


bottom of page