Černé moře znovu hýbe cenami obilí

V letošním roce je zejména vývoj na obilných komoditách ukázkovým příkladem toho, jak se dnes stále více propojují klimatická a geopolitická rizika. Na jedné straně působí sucho, extrémní teploty a obecně větší rozkolísanost počasí. Na straně druhé se k tomu přidává eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou v oblasti Černého moře, tedy regionu, který patří mezi nejdůležitější exportní uzly světového trhu s obilím.

Útoky na přístavy, terminály a lodní dopravu již omezují exportní kapacitu a nutí část ukrajinského obchodu přesouvat na dražší a kapacitně omezené alternativní trasy. Rusko a Ukrajina přitom dohromady představují zhruba čtvrtinu až třetinu světového exportu pšenice, takže jakékoli delší omezení černomořských toků se rychle promítá do rizikové prémie v cenách. Zatímco sucho a klimatické změny bych vnímal spíše jako strukturální faktor, který dlouhodobě zvyšuje volatilitu výnosů a cen, současný prudký růst pšenice je podle mě ve větší míře tažen právě geopolitikou a narušením exportní logistiky v Černém moři. Pšenice Chicago se ostatně od konce června dostala přibližně o 30 % výše a na nejvyšší úrovně za zhruba tři roky.

V případě, že i v dalších měsících bude export z Ukrajiny, Ruska omezen mohou ceny dále růst.