USA–Čína: Nové napětí v technologickém sektoru

Yin a yang. Dvě síly, které se nikdy nespojí, ale bez sebe nemohou existovat.V moderní geopolitice tenhle princip připomíná vztah Spojených států a Číny – dvou ekonomických velmocí, jejichž rovnováha stojí na střetu i vzájemné závislosti.A dnes se jejich napětí opět zaostřuje – tentokrát v bitvě o čipy.

Čína zahájila antimonopolní vyšetřování americké společnosti Qualcomm, která letos dokončila akvizici izraelské firmy Autotalks. Ta vyvíjí čipy umožňující komunikaci mezi automobily – technologii známou jako V2X. Na první pohled jde o běžnou firemní transakci.Ve skutečnosti však o další tah v dlouhé obchodní partii mezi Washingtonem a Pekingem.

Na západní straně šachovnice stojí Spojené státy, které v posledních letech omezily vývoz pokročilých polovodičů a technologií do Číny. Zavedly cla, zpřísnily licenční pravidla pro čipy od Nvidie a AMD, a otevřeně říkají, že strategické technologie mají zůstat „doma“.Na východní straně reaguje Čína – posiluje vlastní soběstačnost, investuje do výzkumu, podporuje domácí výrobce a nově používá i regulační páky jako nástroj politického tlaku. Vyšetřování Qualcommu je tak nejen právní krok, ale i symbolické gesto: „hrajeme podle vlastních pravidel.“

Výsledkem je štěpení světového trhu s čipy. Na jedné straně americký blok, chráněný exportními bariérami. Na druhé čínský ekosystém, který se uzavírá a hledá vlastní zdroje. Ztrácí se propojení, které dřív pohánělo technologický pokrok. A s tím přichází i vedlejší efekty: vyšší ceny, zpomalení inovací, nárůst geopolitických rizik.

Otázka zní – dá se z takové hry odejít jako vítěz? Nebo v éře digitálních zbraní vítězové neexistují – jen ti, kteří déle vydrží hrát?

„Čipy jsou nové ropné pole 21. století,“ napsal nedávno analytik z Bloomberg Intelligence. A stejně jako ropa kdysi určovala moc, dnes ji určují tranzistory.