Umělá inteligence a její negativní aspekty

Investoři na finančních trzích by si měli pomalu začít klást otázku, jaká  ekonomická rizika plynou z rychlého rozvoje umělé inteligence. V současnosti se rýsují z mého pohledu hned dva příklady negativních aspektů nové technologie. Sotva jsme si začali zvykat na inflační čísla z americké ekonomiky, která jsou blíž 2% cíli. Už jsou tu známky, že by se situace mohla opět vyvíjet opačným směrem.

Mezi prokazatelné známky můžeme určitě zařadit poslední data tzv. PCE indexu, který byl nedávno zveřejněn s úrovní 2,9 %. Tento indikátor růstu cen v ekonomice sleduje americká centrální banka a opět si musí začít klást otázku, jestli růst cen znovu výrazněji neožívá. A má k tomu určitě důvod.  Rostoucí ceny ropy tažené obavami z geopolitiky. A pak zejména příliš vysoká poptávka “hyperscaleru” po RAM pamětech v rámci investic do datacenter. Právě ta šroubuje ceny těchto komponentů a způsobuje nedostatek na trhu. Výsledkem je prodražení těchto součástek napříč dodavatelským řetězcem, což ohrožuje cenovou politiku v produkci aut, počítačů nebo letadel. Tyto paměti jsou totiž dnes takřka všude v koncových výrobcích s vyšší přidanou hodnotou. Inflační očekávání tak mohou rychle růst napříč mnoha odvětvími ekonomiky. Tento současný nedostatek se má podařit čistit až v příštích dvou letech, kdy se očekává utlumení mimořádné poptávky v segmentu.

Druhou výzvou je dopad “AI agentů” na americký trh práce, kde mohou působit hned dva ekonomické faktory. Jedná se za prvé o vyšší nezaměstnanost odborných pracovníků v administrativě, kde by podle řady renomovaných studií mělo v příštích 18 měsících dojít k redukci pozic o desítky procent. Druhým negativním průvodním jevem bude trvale “podražení” spotřeby určité části obyvatel, která patřila svým pracovním zařazením ke koupěschopné střední třídě. Podle řady odborníků se politici nevyhnou uvalení daní na vyžití nových technologií spojených s AI agenty pro redistribuci příjmů, které by vyvážily tyto změny v ekonomice.