Stagflační scénář straší Evropu

Evropská ekonomika se v aktuálních PMI datech začíná stále zřetelněji potýkat s klasickým nabídkovým šokem, jehož hlavním zdrojem je prudký růst cen energií a narušení dodavatelských řetězců v důsledku geopolitického napětí na Blízkém východě. Výrok šéfa Mezinárodní energetické agentury Fatiha Birola o „největší hrozbě energetické bezpečnosti v historii“ tak není přehnaný – PMI data z eurozóny tento narativ velmi dobře potvrzují. Kompozitní PMI totiž propadl pod hranici 50 bodů na 48,6, což indikuje kontrakci ekonomiky, přičemž nejvíce zasažen je sektor služeb, jehož aktivita klesla na 47,4, tedy nejníže za několik let .

Typickým rysem nabídkového šoku je kombinace slabší ekonomické aktivity a rostoucích cen – a přesně tento „stagflační mix“ PMI data ukazují. Firmy napříč eurozónou čelí nejrychlejšímu růstu vstupních nákladů od roku 2022, přičemž ceny energií a dopravy tlačí nahoru jak výrobní sektor, tak služby . Zatímco služby reagují poklesem poptávky a nových zakázek, průmysl naopak krátkodobě vykazuje relativní odolnost (PMI nad 50), což ale není známkou síly, nýbrž spíše předzásobení – firmy urychlují výrobu a nákupy vstupů ze strachu z dalších výpadků dodávek. Tento efekt je historicky typický pro počáteční fázi šoku a bývá následován prudším útlumem.