Rostoucí zpracování sóji zvyšuje nabídku sójového šrotu

Sójový šrot se dostal pod své roční cenové minimum a trh stojí před důležitým rozhodnutím. Na jedné straně může současná cenová úroveň přilákat kupce, protože zde v minulosti proběhly výrazné objemy obchodů. Na straně druhé však technický obraz zůstává slabý a cena může pokračovat v medvědím trendu, který podporují neúspěšné pokusy o návrat k vyšším úrovním.

Hlavní problém sójového šrotu je na straně nabídky. Trh vstoupil do roku 2026 s přebytkem přibližně 9 milionů tun, který vznikl v důsledku rekordního zpracování sóji ve Spojených státech, Brazílii a Argentině. Brazilská produkce sóji se pohybuje kolem 180 milionů metrických tun, Spojené státy produkují zhruba 116 milionů tun a Argentina disponuje rozsáhlou zpracovatelskou infrastrukturou.

Důležitým faktorem jsou americké crush marže. Zpracovatelské závody fungují na velmi vysoké úrovni využití kapacit a jejich aktivitu podporuje silná poptávka po sójovém oleji, zejména ze sektoru biopaliv. Pro sójový šrot je to ale paradoxně negativní faktor. Čím více se sója zpracovává kvůli oleji, tím více šrotu vzniká jako vedlejší produkt. Nabídka tak roste, i když poptávka po samotném šrotu není dostatečně silná.

Tlak zvyšují i americké zásoby sóji. Americký export je přibližně o 20 % nižší než v roce 2024, což vede k vyšším domácím zásobám. Při atraktivních crush maržích mají zpracovatelé motivaci tyto zásoby zpracovávat, místo aby čekali na lepší exportní příležitosti. Vzniká tak řetězec, kdy slabší export zvyšuje zásoby, vyšší zásoby podporují další zpracování a vyšší zpracování navyšuje nabídku šrotu. Výsledkem je tlak na cenu.

Klíčovým trhem, který by mohl část přebytku absorbovat, zůstává Čína. Její poptávka po sójovém šrotu roste zhruba o 4 % ročně a je tažena především rozvojem drůbežářského a prasečího sektoru. Žádný jiný importní trh nemá dostatečnou velikost, aby dokázal přebytečné objemy vstřebat v podobném rozsahu. Čína je proto pro stabilizaci trhu zásadní.

Problémem je geopolitika. Dlouhodobé napětí mezi Čínou a Spojenými státy může znovu vést k celním sporům a přesunu čínských nákupů směrem k Brazílii a Argentině. Pokud by Čína omezovala nákupy ze Spojených států, americký trh by zůstal pod výraznějším tlakem.

Zajímavou roli hraje také energetika. Poptávka po biopalivech podporuje zpracování sóji kvůli sójovému oleji, a tím nepřímo navyšuje nabídku sójového šrotu. Vyšší nebo volatilnější ceny ropy tento trend posilují. Pokud by ale došlo ke stabilizaci situace na Blízkém východě a poklesu rizikové prémie u ropy, část podpory pro biopaliva by mohla zeslábnout. To by mohlo snížit motivaci k nadměrnému zpracování sóji a částečně zmírnit tlak na šrot.

Ani tento scénář by ale nemusel znamenat výrazně býčí obrat. Biopaliva nejsou tažena pouze cenou ropy, ale také politickými mandáty a dlouhodobou energetickou transformací. Nabídkový tlak u sójového šrotu proto může přetrvávat déle, než by odpovídalo běžnému komoditnímu cyklu.

Sójový šrot tak zůstává trhem, kde krátkodobý odraz nelze vyloučit, ale fundamentální obraz je stále zatížen vysokou nabídkou. Rozhodující bude, zda Čína dokáže absorbovat přebytečné objemy a zda zpracování sóji zůstane tak silné jako doposud.