Rice Futures (Rýže)

Futures na hrubou rýži se obchodují na burze Chicago Board of Trade (CBOT). Standardní smluvní jednotkou je 2 000 stotun (CWT), což odpovídá 91 metrickým tunám. Největším vývozcem rýže je Indie s podílem přibližně 40 %, následuje Vietnam, Thajsko, Pákistán a Spojené státy. Největším spotřebitelem rýže je Čína, následuje Indie, Indonésie, Bangladéš a Vietnam.

Rýže, která je základní potravinou pro více než polovinu světa, dlouhodobě čelí rostoucí poptávce v důsledku nárůstu světové populace a zvyšující se životní úrovně. Komodita je rovněž v posledních měsících ovlivněna jevy způsobené globálním oteplováním. Povětrnostní jev El Nino přinesl do jižní a jihovýchodní Asie období sucha, které zničilo úrodu rýže. Produkce rýže v roce 2025 je tedy ohrožena vlnami sucha a záplavami, které poškodily úrodu v hlavních produkčních zemích, jako je Indie a Vietnam. Indie, která dlouhodobě sleduje za cíl udržovat ceny této komodity na nízkých úrovních, proto uplatňuje dlouhodobě rozsáhlé vývozní restrikce a tím ještě podporuje růst cen.

Po několika měsících stagnace došlo v Japonsku k prvnímu mírnému poklesu ceny rýže – průměrná cena 5 kg balení v supermarketech klesla o 19 jenů na 4 214 jenů, tedy o 0,4 %. I přes tento pokles je cena stále více než dvojnásobná oproti loňsku, což vyvolalo silnou kritiku veřejnosti na sociálních sítích.

V reakci na růst cen vláda pokračuje v uvolňování zásob z nouzových státních skladů. Ministr zemědělství Taku Eto potvrdil záměr urychlit jejich distribuci, i když připustil, že cena stále není na úrovni, kterou by spotřebitelé považovali za přijatelnou. Zvažuje se také zmírnění podmínek, za nichž se mohou tyto zásoby dostat do běžné obchodní sítě.

Napětí však panuje i na politické scéně. Zatímco premiér Ishiba naznačil, že by řešením mohla být i vyšší míra dovozů, proti tomu se postavil generální tajemník vládní Liberálně demokratické strany Hiroshi Moriyama. Ten zdůraznil, že problémem není nedostatek produkce, ale vysoké náklady, a rozšiřování dovozů odmítl.