Uplynulý týden přinesl další volatilitu na globální akciové trhy. Nová data o vývoji inflace v americké ekonomice investory rozhodně nepotěšila. Zdá se, že takzvaná sticky inflace udržuje růst cenových tlaků zejména ve službách a nutí Fed, aby neuhnul ze své restriktivní měnové politiky. Index amerických akcii S&P 500 se pohyboval v rozmezí 5150 až 5200 bodů.
Americká spotřebitelská inflace (CPI) přinesla negativní překvapení na finanční trhy: rostla nad očekávání analytiků. Na jádrové úrovni spotřebitelské ceny za březen rostly meziročně o 3,8 procenta, čekalo se 3,7 procenta. Spotřebitelské ceny za březen rostly celkově meziročně o 3,5 procenta, čekalo se 3,4 procenta.
Obdobně výrobní ceny PPI v americké ekonomice rostou a vytvoří hrozbu, že inflační tlaky nebudou v hospodářství ukotvené. Věřím, že ceny aktiv nyní musí započítat pozdější pokles sazeb amerického Fedu. Z reakce úrokových swapů to vypadá, že trhy nyní počítají jen s poklesem úrokových sazeb o 50 bodů za celý rok 2024. S tím, že pokud podobná data budou dále přicházet, může se to ještě změnit na setrvání sazeb na současné úrovni po celý letošní rok.
OPEC+ se rozhodl prodloužit těžební škrty v rozsahu 2,2 milionu barelů denně až do konce druhého čtvrtletí, což dostává globální ropný trh pod intenzivnější tlak. Tyto těžební restrikce by měly udržet tržní bilanci v tomto čtvrtletí v deficitu. Cena „černého zlata“ by měla tedy pokračovat v růstu, na nabídkové straně je stále řada důvodů k tomu, aby v létě cen atakovala klidně i 100 dolarů za barel.
Ministerstvo financí zlepšilo odhady ekonomiky v letošním roce. Dle něho vzroste HDP o 1,4 procenta a průměrná inflace dosáhne 2,7 procenta. Podle prognózy růst HDP podpoří spotřeba domácností a investice soukromého sektoru. Osobně se stále domnívám, že další požadavky na rozpočet si žádaly vylepšení „růstu“ ekonomiky. Dokážu si tedy snadno představit, že tyto odhady ministerstva nebudou naplněny. Ostatně Německo, které je naším hlavním partnerem, stále příliš výrazné známky oživení nevykazuje