Natural Gas futures (Zemní plyn)

Zemní plyn tvoří téměř čtvrtinu spotřeby energie ve Spojených státech. Futures kontrakt na zemní plyn divize NYMEX je široce používán jako národní referenční cena. Futures kontrakt se obchoduje v jednotkách 10 000 milionů britských termálních jednotek (mmBtu). Cena je založena na dodávce v Henryho uzlu v Louisianě, který je spojnicí 16 vnitrostátních a mezistátních plynovodních systémů, jež čerpají dodávky z bohatých ložisek zemního plynu v regionu. Největším producentem zemního plynu jsou Spojené státy, následované Ruskem.

Výhled na zemní plyn pro rok 2025 bude ovlivněn volatilními geopolitickými faktory a rostoucí domácí poptávkou v klíčových exportních zemích, jako je Indonésie. V Evropě bude důležitá stabilita dodávek, s tlakem na zásobníky plynu, což může ovlivnit ceny. Očekává se, že trh s LNG bude vysoce citlivý na nabídku a poptávku, což může vést k cenovým výkyvům v závislosti na geopolitických a klimatických faktorech.

Ceny evropského zemního plynu v úvodu týdne posílily. Hlavním impulzem byl krok Donalda Trumpa, který se podle posledních zpráv stahuje z pozice prostředníka mezi Ruskem a Ukrajinou. To snižuje naději na obnovení ruských energetických dodávek do EU. Po telefonátu mezi Trumpem a Vladimirem Putinem sice zazněla rétorika o možném klidu zbraní, ale bez přítomnosti USA a bez vyloučení dalších sankcí nebo dodávek zbraní na Ukrajinu.

Futures kontrakty na plyn se vrátily nad 35 EUR/MWh. Trh zůstává napjatý a volatilní – obchodníci sledují především vývoj poptávky v Asii a údržbu LNG kapacit v Evropě. Riziko sezónního výpadku dodávek se kombinuje s geopolitickou nejistotou, čímž se zvyšuje pravděpodobnost cenových výkyvů.

Dalším faktorem ovlivňujícím trh je situace v Severním moři. Britská společnost Centrica prodala 46,25% podíl v plynovém poli Cygnus společnosti Ithaca Energy za 215 milionů liber. Tento krok je součástí širšího odklonu tradičních těžařů od britských offshore aktiv – důvodem jsou vysoké daně, rostoucí regulatorní nejistota a tlak na dekarbonizaci. Britská těžba plynu přitom loni klesla na historické minimum.

Zatímco Evropa řeší otázku dodávek, Rusko se dál snaží udržet exportní kapacity navzdory sankcím. Podle agentury Bloomberg začal arktický závod Arctic LNG 2, navzdory omezením přístupu k technologiím, využívat novou výrobní linku s kapacitou 6,6 milionu tun LNG ročně. Projekt čelí výzvám s logistikou a odbytem – zatímco v létě 2024 se několikrát pokusil o vývoz, žádný z nákladů nenašel kupce. Přesto pokračuje ve výrobě a rozšiřování, čímž se Kreml snaží udržet si podíl na globálním trhu se zkapalněným plynem.