Mohou Meta a Google zdražit americký dluh?

V posledních týdnech se na trzích hodně začalo skloňovat téma emisí akcií, a zejména pak dluhopisů od předních hyperscalerů, jako jsou Meta, Alphabet a další. Z tohoto pohledu mě napadlo, jestli nebudeme poprvé v historii svědky tzv. vytěsňovacího efektu, ale proti státnímu dluhu. V klasické ekonomii znamená vytěsnění situaci, kdy stát masivně vydává dluhopisy, aby financoval rozpočtové deficity.

Tím na finančním trhu „odsaje“ část dostupného kapitálu, investoři nakoupí státní dluhopisy a na firmy zbývá méně peněz. Obří emise dluhopisů hyperscalerů kvůli AI infrastruktuře zvyšují celkovou nabídku dlouhé durace v systému, a tím mohou konkurovat státním dluhopisům o stejný kapitál investorů.

Dallas Fed odhaduje, že AI-related investment-grade emise se letos mohou pohybovat kolem 300 mld. USD, což by odpovídalo až 360 mld. USD v desetiletých ekvivalentech durace, tedy zhruba jedné osmině durace, kterou na trh dodává americké ministerstvo financí prostřednictvím emisí státních dluhopisů. OECD odhaduje, že devět hlavních hyperscalerů utratí v letech 2026–2030 asi 4,1 bilionu USD. To už je dost velké číslo na to, aby podle některých ekonomů mohlo tlačit výnosy výše a výnosovou křivku do strmějšího tvaru. To, zda alespoň část těchto velkých investic bude dávat dlouhodobě smysl, je pak otázkou.