Historický propad ceny mědi na COMEXu: cla, zásoby a rozčarování trhu

Trh s mědí zažil na konci července nejprudší jednodenní pád za více než tři dekády. Ve středu 30. července se cena nejaktivnějšího kontraktu na newyorské burze COMEX propadla o zhruba 120 bodů, tedy o více než 20 %. V procentuálním vyjádření šlo o největší pokles od roku 1988. Spouštěčem byla nová celní opatření administrativy Donalda Trumpa. Trh přitom počítal s plošným zavedením vysokého cla na veškerou měď dováženou do USA. Očekávání vyvolalo masivní příliv zásob do amerických skladů – obchodníci chtěli využít časového okna před účinností cla.

Realita ale byla jiná. Clo ve výši 50 % se vztahuje pouze na hotové a polozpracované měděné produkty, jako jsou dráty, trubky či armatury. Surová měď – v podobě koncentrátu, katod či šrotu – byla z opatření zcela vyňata. To zásadně změnilo situaci. Importéři, kteří spekulovali na zisk z rozdílu mezi americkou a londýnskou cenou, se rázem ocitli s rekordními zásobami, jejichž prodejní marže se přes noc vypařila.

Důsledky byly okamžité. Zásoby mědi v amerických skladech COMEX vzrostly od března do července o přibližně 170 % a dosáhly úrovně kolem 255 tisíc tun – nejvíce za posledních dvacet let. Cena na londýnské LME přitom klesla jen mírně, o necelé jedno procento, a prudký propad prémiového rozdílu mezi COMEXem a LME tak eliminoval motivaci k dalším dodávkám.

Po počátečním šoku nepřišlo žádné rychlé oživení. Zářijový kontrakt se obchoduje na úrovních z letošního dubna, kdy trhy poprvé zasáhla panika po oznámení možné celní války ze strany USA. Akcie těžařů, včetně Freeport-McMoRan a Southern Copper, zaznamenaly výrazné ztráty, stejně jako tituly těžebních gigantů BHP a Rio Tinto.

Střednědobý výhled pro měď je teď nejednoznačný. Krátkodobě bude na trhu pravděpodobně pokračovat tlak způsobený vysokými americkými zásobami. Dlouhodobě však analytici upozorňují, že plánované zavedení postupně rostoucích cel na rafinovanou měď od roku 2027 by mohlo přenastavit obchodní toky a posílit ceny. Bez strukturálních změn, jako jsou investice do těžby a zpracování mědi v USA, však zůstane domácí produkce nedostatečná a závislá na dovozu, především z Chile, Peru a dalších klíčových producentů.

Konečný dopad bude záviset i na makroekonomickém prostředí. Slabší dolar by mohl komoditám pomoci, stejně jako případné oživení čínské poptávky, která představuje více než polovinu světové spotřeby mědi. Naopak kombinace silného dolaru, ochlazujícího se globálního průmyslu a přetrvávajících vysokých zásob by mohla držet ceny pod tlakem delší dobu.

Jisté je pouze jedno – událost z konce července 2025 ukázala, jak prudce může komoditní trh reagovat na politická rozhodnutí, zejména pokud se očekávání trhu dramaticky rozcházejí s konečnou podobou opatření.