Americká centrální banka opět po čase zbláznila investory, její brutálně „holubičí“ zasedání dodalo „býkům“ doslova krev do žil. Očekávání investorů byla přitom poměrně opačná, čekalo se, že banka se spíš pokusí určitým způsobem ochladit ekonomiku. Vzhledem k tomu hlavní americký index S&P 500 atakoval hodnoty přes 5300 bodů. A jaké byly další události týdne?
Fed pod vedením J. Powella na závěr svého březnového zasedání ponechal úrokové sazby na stejné úrovni a trvá na své prognóze tří snížení úrokových sazeb do konce letošního roku. Během následné tiskové konference centrální bankéř poznamenal, že silný trh práce centrální banku od snižování sazeb neodradí. I přes růst americké inflace v lednu, únoru (CPI data o růstu cenové hladiny) Fed nebude měnit svoji politiku a očekává nadále ústup inflačních tlaků. Podle J. Powella by relativně brzo mělo dojít ke zpomalení prodejů dluhopisů z bilance Fedu, což je rovněž živou vodou pro finanční trhy. Znamená to totiž jednoznačné uvolnění měnových podmínek. Připomeňme, že měnová autorita stále drží ve své bilanci cenné papíry v hodnotě 7 bilionů amerických dolarů. Nabídková strana ekonomiky navíc i podle Fedu dost těží z nárůstu využití AI (umělá inteligence) v soukromých firmách.
U AI ještě chvíli zůstaneme, tento fenomén zasáhnul již i Blízký východ. Vláda Saúdské Arábie chystá obří fond zaměřený na investice do umělé inteligence (AI), vložit chce do něj asi 40 miliard dolarů. Spolupracovat má tato entita s americkou společností rizikového kapitálu Andreessen Horowitz a s dalšími finančníky. Myslím, že se časem budou přidávat i další státní fondy, instituce. Ekonomika se mění nejrychleji v historii, vlády by na to měly reagovat. Nemá smysl stát stranou a časem pak ztrácet konkurenceschopnost. I kabinet Petra Fialy by v dané věci měl udělat více.
Energetický gigant ČEZ reportoval svá hospodářská čísla. Společnost dosáhnula za rok 2023 provozního zisku EBITDA 124,8 miliardy korun, meziročně o 5 procent méně. Čistý zisk pak dosáhnul 29,6 miliardy korun. Platná dividendová politika indikuje tedy vyplacenou dividendu bez srážkové daně mezi 39 až 52 korun na akcii. Akcie v reakci klesaly až o 3 procenta. Osobně si dokážu stále představit, že vláda ustoupí minoritním akcionářům, zruší špatně vytvořený „windfall tax“ (daň z nadměrných zisků pro roky 2024,2025) a šáhne si nakonec na vyšší dividendu. To by znamenalo zcela jistě ceny akcií nad 1000 korun.
Comments